|
|
Galerie jako vzdělávací prostor pro předškolní děti - reflexe a inspirace
Müllerová, Veronika ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se věnuje charakteristice předškolního dítěte a jeho vývoji dětského výtvarného projevu v modernistickém pojetí výtvarné výchovy. Předkládá různé názory na pohled dítěte jako na "malého umělce" a hledá vztah výtvarné výchovy v mateřské škole a výtvarného umění v galerii. Dále se věnuje problematice typologií výstavních prostor v galerii a galerii jako prostoru pro předškolní dítě a mateřskou školu. Praktická část je realizována pomocí didaktického projektu s předškolními dětmi. První část projektu se zaměřuje na návštěvu tří galerií s výstavami. Druhá část zkoumá a popisuje reakci dětí na navštívené výstavy v podobě přípravy dětských prací na jejich vlastní výstavu, která nese v podtitulu Výstava hrou. Projekt je zakončen veřejnou výstavou s vernisáží a návštěvou dětí, které se na tvorbě výstavy podílely. V závěru je projekt zhodnocen. KLÍČOVÁ SLOVA Galerie Rudolfinum, Kunsthalle Praha, Galerie Villa Pellé, dítě předškolního věku, mateřská škola v galerii, výstavy v galeriích, výstava dětí předškolního věku, RVP PV
|
|
|
Děti předškolního věku a role médií v jejich životě
Běťáková, Anežka ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Neumann, Lukáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou využívání médií a multimédií dětmi předškolního věku, ale i jejich rodiči. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se zakládá na studiu odborné literatury a je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V těchto kapitolách se věnuji charakteristice předškolního dítěte ve vztahu k tématu. Popisuji oblast médií a multimédií a zabývám se tím, jak média působí na děti předškolního věku a v čem spočívá úloha rodičů při práci dětí předškolního věku s multimédii. Poslední kapitola, která se zabývá gramotností, je rozdělena do dvou podkapitol, které se věnují čtenářské gramotnosti a pregramotnosti a multimediální gramotnosti. V praktické části jsem realizovala dotazníkové šetření směřované k rodičům a také polostrukturované rozhovory s dětmi předškolního věku. Prostřednictvím tohoto výzkumného šetření jsem měla za cíl zjistit, jak děti předškolního věku v současné době svět médií vnímají. Zaměřila jsem se také na to, v jaké míře jsou multimédia dnešními rodinami využívána v porovnání s dalšími médii nebo jinými volnočasovými aktivitami a jak rodiče k využívání multimédií dětmi přistupují. Dílčím cílem praktické části bylo také vytvořit, v praxi realizovat a následně evaluovat lekce s dětskou knihou, která tematizuje...
|
|
|
Komunikace logopeda s dítětem
Laiblová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Text se zabývá problematikou komunikace logopeda s dítětem předškolního věku. Text teoretické části práce řeší vědní obor logopedie, termín narušená komunikační schopnost a dyslalie, její diagnostiku, řečový vývoj dítěte a řeč zaměřenou na dítě. Na pozadí těchto informací se text praktické části práce věnuje analýze komunikace logopeda s dítětem na základě provedeného výzkumu. Text informuje o celkové organizaci hodin logopedie, která přispívá k efektivní práci s dítětem. Popisuje také jednotlivé typy cvičení a aktivit, které logoped s dítětem provádí během logopedické terapie. Důraz klade na individuální rozdíly mezi pozorovanými dětmi. Text se dále snaží o analýzu verbální a neverbální komunikace logopeda, všímá se různých praktik, které logoped užívá k fungující komunikaci s dítětem. K získání potřebných dat a informací jsme provedli výzkum a v jeho rámci jsme aplikovali případovou studii. Vstříc nám vyšla jedna mateřská škola ve středočeském kraji. Pro zachování anonymity zúčastněných dětí neuvádíme přesný název a lokaci mateřské školy. Z žáků mateřské školy byly vybrány celkem čtyři děti (dva chlapci a dvě děvčata), které se účastní individuální logopedické terapie. Z hodin výuky logopedie byly pořízeny videonahrávky. Každé dítě bylo natočeno celkem dvakrát (dvě třicetiminutové terapie)....
|
|
|
Do přírody se skřítkem Jáchymáčkem - opora pro environmentální výchovu v předškolním vzdělávání
VÍTOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřena na environmentální výchovu v mateřské škole. Environmentální aktivity, obsažené v bakalářské práci, si kladou za cíl propojení mateřské školy s okolní přírodou a také vytváření kladného vztahu dětí k přírodě. V bakalářské práci jsou vymezeny pojmy vztahující se k environmentální výchově a jejímu obsahu při rámcově vzdělávacím programu. Autorka v bakalářské práci zmiňuje mimo jiné i vliv prostředí na dítě, které s environmentální výchovou úzce souvisí. Upozorňuje tak na benefity, které děti pobytem v přírodě a terénní výukou získávají. V praktické části bakalářské práce jsou obsaženy tematické celky společně s konkrétními aktivitami vytvořenými autorkou pro klinickou mateřskou školu a její blízké okolí. Navržené aktivity jsou určeny pro lokality: rybník Vajgar, okolní luční a polní ekosystémy, Jindrova naučná stezka, Slavíkův les, školní zahrada a zahrada SOU. Následně jsou tyto celky a aktivity evaluovány.
|
|
|
Média jako možný zdroj ohrožení dítěte předškolního věku očima jejich rodičů.
Brázdová Vančurová, Jana ; Koželuhová, Eva (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma negativních vlivů médií působících na děti předškolního věku. Počáteční část práce se věnuje na vysvětlení pojmu médium, jeho typologii a funkcím. Dále se práce zaměřuje na důležitost mediální a digitální gramotnosti a její zasazení do vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání. Součástí práce je také popsání vývojových specifik dětí předškolního věku a popis negativních vlivů médií. Poslední kapitola teoretické části se věnuje výchovným stylům v rodině a jejich využití pro mediální výchovu. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem rodiče předškolních dětí vnímají sledování médií a zda si uvědomují možné negativní vlivy, které mohou na děti prostřednictvím médií působit. Výzkumné šetření bylo založeno na kvantitativní metodě a pro sběr dat byla využita forma nestandardizovaného dotazníku. Šetření se zúčastnilo 166 respondentů a na základě analýzy dat proběhla interpretace výsledků. Výsledky ukazují, že rodiče předškolních dětí si uvědomují negativní vlivy médií a mají zájem o obsah, který děti v médiích konzumují. Pro regulaci sledování médií využívají pravidla a nastavení rodičovské kontroly. KLÍČOVÁ SLOVA média, vliv médií, dítě předškolního věku, mediální gramotnost, rodiče
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití knih Petra Horáčka v dramatické výchově při práci s dětmi předškolního věku
Podskalníková, Sára ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Sobková, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití knih Petra Horáčka v dramatické výchově s dětmi předškolního věku. V teoretické části je charakterizován vývoj dítěte předškolního věku. Současně je zde vymezena dramatická výchova, její specifika v mateřské škole, cíle a osobnost učitele. Dále pak metody a techniky dramatické výchovy, její propojení s literaturou, kritéria pro výběr literatury a vhodné literární žánry pro předškolní věk. Poslední kapitola je věnována Petru Horáčkovi a jeho knihám, ze kterých vycházejí dramatické lekce v praktické části. Praktická část se skládá z deseti lekcí k vybraným knihám, kterými jsou: Husa Líza, Jak se myška snědla měsíc, Kamarád pro medvěda, Modrý tučňák, Nejkrásnější místo na světě, Nejlepší dárek, Nenažraná koza, O myšce, která se nebála, Papuchalk Petr a Slon. Lekce jsou realizovány v jedné heterogenní skupině dětí předškolního věku. V těchto lekcích je zkoumáno, jak lze knihy prakticky využít v dramatické výchově. Po realizaci u všech lekcí proběhla reflexe a rozhovor s dětmi, zkoumající porozumění lekci, který byl následně vyhodnocen. KLÍČOVÁ SLOVA mateřská škola, dramatická výchova, Petr Horáček, dítě předškolního věku, metody a techniky dramatické výchovy
|
|
|
Znalosti a preference pohádek současných předškolních dětí
Svobodová, Julie ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohádkami ve vztahu k současným dětem předškolního věku a znalostmi a preferencemi pohádek těchto dětí. Mou snahou je poukázat touto prací na smysl a význam pohádek pro děti a také na důležitost a přínos zjišťování znalostí a preferencí pohádek dětí. Dle mého názoru je totiž potřebné zjišťovat, jak na tom děti v oblasti pohádek momentálně jsou, aby tak pohádky mohly přispívat jejich rozvoji. V teoretické části se věnuji nejprve charakteristice předškolního dítěte v souvislosti k tématu práce a také faktorům ovlivňujícím čtenářství dětí, mezi něž patří rodina, učitelé v mateřské škole, čtenářsky podnětné prostředí a knihovny. Dále tu píši o charakteristice literatury pro děti a o generacích, které vychovávají současné děti, a o vztahu těchto generací k dětské literatuře. Ten může mít totiž následně vliv na vztah předškolních dětí k literatuře. Další důležitou oblastí je zde samotná pohádka, její charakteristika, druhy a pohádkové postavy, a také význam pohádky a možnosti práce s ní v mateřské škole. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké pohádky vybrané předškolní děti znají, jaké preferují, s jakými pohádkovými postavami se ztotožňují a proč, a také jestli o jejich znalostech a preferencích vědí jejich pedagožky a zda a jakým způsobem s pohádkou v mateřské škole...
|
|
|
Rozvoj emočních kompetencí u dětí předškolního věku
THALIYADATH, Markéta
Bakalářská práce s názvem Rozvoj emočních kompetencí u dětí předškolního věku je zaměřena na rozvoj emočních kompetencí ze strany pedagogů předškolního vzdělávání směrem k dětem od tří do šesti let věku. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje v souhrnu tři hlavní kapitoly. První z nich se věnuje pojmu emoční kompetence, druhá soustřeďuje pozornost charakteristice dítěte předškolního věku s ohledem na emoční a sociální vývoj, v poslední třetí z kapitol obsahuje poznatky o možnostech rozvoje emočních kompetencí u dětí docházejících do mateřských škol. Praktická část věnuje pozornost dětem 3letým. Obsahuje program k rozvoji emočních kompetencí, a zachycuje vybrané náměty činností zaměřené na poznávání jednotlivých emocí po dobu 5 měsíců. Tyto činnosti mohou být využity pedagogy mateřských škol ve vzdělávání předškolních dětí v rámci rozvoje emočních kompetencí dětí předškolního věku.
|
host ::
RSS.